Nadměrné hraní počítačových her nepřináší potíže hned, říká odborník na závislosti

Co je závislost a co jen koníček?

Pro server idnes.cz se Mgr. Jiří Koreš vyjádřil k problematice nadměrného hraní počítačových her. V úvodu této problematiky je nutné si vymezit, co je to závislost a co pouhý koníček. Společnými kritérii závislosti jsou například odvykací příznaky, zvyšování tolerance, neschopnost ovládat nebo omezit činnost/užití a pokračování v činnosti i přesto, že tato aktivita přináší závislému zjevné potíže v dalších oblastech života, jako jsou vztahy nebo třeba zaměstnání.

Míra škodlivých následků bude tedy pravděpodobně vhodným měřítkem jak tyto dvě situace oddělit. Pokud bychom tedy chtěli posoudit, zda je závislost na počítačových hrách opravdu nebezpečná, musíme se zamyslet nad tím, co lidé obětují na úkor času stráveného u počítače. Obvykle jde o upozadění sociálního života a ztrátu volného času, což mladí lidé zatím často nevnímají jako důležité aspekty. Nebezpečí však spočívají spíše v tom, že důsledky sice není možné zaznamenat ihned, o to hůře se však napravují. Pokud pomineme fyzické následky jako zhoršení zraku či špatné držení těla, následky se projeví zejména v oblasti psychiky. Je však dobré zmínit, že samotné hraní nelze považovat za problém, tím je spíše jeho míra.

Virtuální svět se stává zajímavějším, než ten reálný

Faktorů potenciální závislosti je samozřejmě více, nejen samotné hraní. Jedním z nich je třeba herní komunita, kterou může závislý nahradit skutečné přátele. Kontakt v online prostředí je totiž méně náročný a většinou bezpečný. V reálném světě se pak člověk může například vyhýbat fyzickému kontaktu, je neobratný v sociálních vztazích či zcela osamělý.

Od problémového chování k závislosti je však ještě dlouhá cesta. Velká část klientů přijde do naší poradny, protože mu začínající problém dalo najevo jeho okolí, sám hráč si o pomoc řekne jen velmi zřídka.  V takovém případě je potřeba, aby k sobě člověk byl upřímný a uvědomil si, jestli jeho závislost ovlivňuje další aspekty jeho života jako vztahy nebo školu. Abyste zjistili, jestli ve vašem případě jde o závislost, můžete zkusit některý z testů na našem webu ZDE. Může se také stát, že oproštění od problému přijde v podstatě samovolně, člověk se prostě činnosti vzdá a svůj čas vyplní jinou aktivitou, v čemž může hrát velkou roli dospívání a změna priorit.

Kdy je hraní počítačových her problém?

V některých případech však není pochyby, že jde o závislost na PC. V jednom případě se klient poradny Prevent hrám věnoval 20 hodin denně, nemyl se, nechodil do školy a při odepření přístupu k PC demoloval nábytek. V tomto stavu už není pochyb, že je potřeba takovou situaci řešit. Je však důležité zjistit příčinu, alarmující byla třeba komunikační propast či neschopnost a nechuť situaci jakkoliv řešit.

Když mají rodiče pocit, že jejich dítě tráví nadměrné množství času u počítače je nutné správně s potomkem komunikovat. Rodič musí vysvětlovat, co a proč chce, i když se zdá, že dítě informaci neposlouchá. Je nutné podporovat alternativy trávení času, ale zároveň hry přímo nehanit. Vhodné je jít příkladem a nezakazovat potomkovi to, co třeba sami děláme a zkrátka si udržet chladnou hlavu, pokud dítě nedělá, co chcete.

Vzdát se gamingu úplně?

Pokud se člověk jednou závislosti zbaví, je potřeba uvědomit si rizika a vědět, že k tomuto chování má dispozice.  Sám pak musí dojít k rozhodnutí, jestli se návyku hodlá vzdát úplně a na vždy, nebo ho chce pouze dostat pod kontrolu, ale ne se ho vzdát úplně.

Sám Mgr. Jiří Koreš vnímá počítačové hry spíše jako jednu z mnoha náplní volného času a svou práci vnímá jako nabídku pomoci těm, kteří cítí, že se jim jejich chování vymyká z rukou.